Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Datum a čas

Dnes je úterý, 19. 3. 2024, 6:47:33

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

zajímavé odkazy

českočtejižníí morava čtečtení pomáhárosteme s knihoučtesyrád

Obsah

Historie

Dne 22. července 1919 vešel v platnost zákon, který ukládal všem politickým obcím nově vzniklé Československé republiky povinnost zřídit do dvou let veřejné knihovny. Na jejich udržování a rozšiřování měly obce ročně přispívat částkou 0,30 Kč - 1 Kč na jednoho obyvatele. 

Veřejná obecní knihovna v Šebetově byla s největší pravděpodobností založena na základě výše uvedeného zákona, tedy někdy brzy po roce 1920. Stejně tak, jako se nedochovala písemná zpráva o jejím vzniku, nejsou k dispozici ani další záznamy, které by například doložily, kolik měla titulů, kolik čtenářů či dokonce kde se v průběhu dvacátých a v první polovině třicátých let vlastně nacházela.  Při mapování její nejstarší historie tedy nezbývá než se opřít o vzpomínky pamětníků. Ty se jednoznačně shodují v tom, že knihovna byla zpočátku umístěna v budově obecné školy. Po roce 1928 došlo k jejímu přestěhování do prvního poschodí zadaptované hasičské zbrojnice na návsi, kde se nově nacházel i obecní úřad.

Dosud nejstarší dochovaný písemný záznam týkající se knihovny pochází z roku 1929. Jde o roční rozpočet obce, v němž je na knihovnu pamatováno částkou 370,- Kč. K jakému účelu byly tyto peníze vynaloženy, však ze zápisu zřejmé není. Další doklad, tentokrát  inventární soupis z roku 1936 uvádí, že knihovna je umístěna v obecním domě na návsi.

V roce 1957, tedy po necelých třiceti letech, našla knihovna nové zázemí v jedné z menších místností tzv. „vily, jinak  obecního domu čp. 108. V roce 1975 dochází k celkové reorganizaci knihovny: v rámci budovy je přesunuta do větších prostor, jsou pořízeny nové police a vybavení v celkové hodnotě 21 488,- Kč. Knihovna má v té době pobočku ve sloučené obci Světlá.

Jména těch, kdo stáli u zrodu obecní knihovny či ji později vedli, se v pramenech rovněž nedochovala. Pouze ze vzpomínek pamětníků vyplývá, že zřejmě někdy na konci třicátých let vedl knihovnu Arnošt Axman, v padesátých letech pak Gustav Marek. V roce 1973, kdy byla práce v knihovně, jak uvádí kronika, nedostatečná, převzal knihovnu František Vích.

V polovině 70. let se staly velmi oblíbenými literárně-hudební besedy, které vznikly z iniciativy knihovníka Františka Vícha. Od roku 1975 také výrazně stoupal počet knížek a v návaznosti na to i počet čtenářů: zatímco v uvedeném roce mohla knihovna nabídnout 2 335 titulů a docházelo sem 46 čtenářů, v roce 1980 disponovala již s 3 286 svazky a zapsáno zde bylo 96 čtenářů.